Nejprodávanější knihy v roce 2017
filosofie a náboženství

Osm příspěvků zařazených do knihy Po cestách kritického myšlení je provázáno vztahem k dílu Otakara A. Fundy. Nabízí rozbor vývoje Fundova myšlení a zasazuje je do kontextu obecných kulturně-filosofických problémů současnosti.

Jádrem pátého svazku Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum (2015) je reflexe prof. Kennetha Maly nad problematikou Heideggerových Beiträge (1936/38).

Smysl pro víru (sensus fidei) je oním nadpřirozeným poutem v srdci lidí, které drží pohromadě církev. Jasnější vědomí o tomto nesmírném daru by měl vést zejména katolického věřícího k novému sebehodnocení.

Autorka se distancuje od tradičního výkladu životopisů starověkých světců jako něčeho antierotického nebo neerotického a odhaluje v nich vzkvétající ars erotica.

Slavjanofilství je klíčovým hnutím, bez něhož nelze pochopit vývoj ruské kultury v 19. a 20. století ani řadu jevů současného ruského života. Přesto nebo snad právě proto se v literatuře málokde setkáme s jeho konkrétnějším vymezením.

Kniha přehledně představuje celou náplň duchovní praxe, která se pod vedením Ing. Jiřího Vacka již 20 let provádí na společných týdenních setkáních na Morávce.

Život Jana Chrysostoma, nejplodnějšího autora řecky hovořící starověké církve, se odvíjel ve dvou protilehlých amplitudách.

Svatý rok milosrdenství je pro celou církev mimořádnou událostí. Co v něm máme dělat? Především "Obnovit hodnotu mlčení při rozjímání Slova, které nám je určeno.

Kniha Marie Zimmermannové je věnována odbornému dílu Josefa Hronka (1890-1954), řádného profesora katechetiky a pedagogiky na Římskokatolické cyrilometodějské fakultě v Praze.

Tato kniha chce přispět k historiografii metafor, ve kterých se přenáší pojmenování pro dílo textové povahy (tabulka, svitek, kodex, kniha, knihovna, báseň, epos, zákoník apod.) na jinou věc, obvykle na svět, přírodu nebo člověka.