Román vychází ze stejnojmenné novely vydané v roce 2004. Spisovatelka se tu s nadhledem vrací k událostem, které ji přiměly učinit zásadní životní rozhodnutí a ukončit v pozdním věku několik desetiletí trvající manželství.
Dvojnásobný držitel Magnesie Litery za nejlepší prózu (2003 a 2014) a nositel Ceny Josefa Škvoreckého (2010) přichází s novou knihou. Soubor jedenácti povídek, majících společného vypravěče, ne však čas.
Hlavní hrdina románu je obyčejný devětatřicetiletý Pražák. Jediné, co jej odlišuje od masy okolních bezejmenných, je, že hned v úvodu nedopatřením zabije jiného bezvýznamného občana.
Subjektivně laděná postmoderní próza se pohybuje na hranici beletrie a esejistiky a s ironickým nadhledem přehlíží celkovou atmosféru světa ve 20. století.