Články v této knize vám představí člověka, který byl ve své vlastní době ceněn i pronásledován, protože v praxi aplikoval mocné hodnoty Univerzálního bratrstva.
V prvních mírových týdnech roku 1945 se do Československa začali vracet naši vojáci, kteří dlouhé roky bojovali za hranicemi za svobodu své vlasti. Spolu s nimi se vrátilo i osm mužů, kteří v tomto boji zaplatili tím nejcennějším – vlastním životem.
V Rusku a možná po celém světě mezi levicově exponovanými lidmi mnohdy přežívá chápání Stalina jako architekta socialismu, vítěze nad nacisty a tvůrce sovětského impéria.
Výběrová edice dokumentů Edvard Beneš, Německo a Němci III je v pořadí třetím dílem projektu, jehož záměrem je zdokumentovat vývoj Benešových názorů na problematiku Němců v Československu, na jeho vztah k Německu, Rakousku.
Donedávna provinční městečko Kladno díky nálezu uhlí a založení železáren roste a mění se v moderní město. Buduje se kanalizace, dláždí ulice, staví nová, honosnější radnice i větší kostel.
Kolektivní monografie Figurace paměti analyzuje způsoby, jimiž se obyvatelé českých zemí v minulých dvou stoletích vztahovali k postavě Jana Amose Komenského.
František Pubička je postava zajímavá nejen regionálně, ale rovněž z perspektivy dějin všech českých zemí, s nimiž spojil svůj život. Předkládaná kniha je první biografií tohoto historika.
Monografie Bohumila Jirouška se věnuje významnému českému historikovi z první poloviny 20. století – Karlu Stloukalovi (1887-1957). Dnes se většinou jeho jméno vybaví především historikům, kteří se zabývají česko-vatikánskými vztahy v minulosti.
Zevrubná dokumentární studie o německém průmyslníkovi a špionovi. Autorka se snaží o objektivní pohled na muže, který proslul jako zachránce židů v době 2. světové války.
Publikace Jiřího Pavlíka je věnována legionáři a královéhradeckému rodáku Otakaru Červenému, který nebojoval se zbraní v ruce na bojištích první světové války, ale významnou měrou přispěl k zformování československého zahraničního odboje a legií.
Polskou královnu Hedviku z Anjou (1374–1399) někdy zaměňujeme se slezskou kněžnou sv. Hedvikou (1174–1243). Hedvika, dcera uherského krále Ludvíka z Anjou, byla následnicí nejstarší vládnoucí dynastie polských králů Piastovců.
Čtení o Václavu Havlovi nemá suplovat potřebnou monografii o Havlově literárním díle, chce však oživit diskusi o autorově umělecké a kritické tvorbě, stejně jako o přístupech, které k ní otevírají cestu.
