Jádrem knihy Útok na kasárna je „první den kubánské revoluce“, 26. červenec 1953, kdy Fidel Castro a jeho druhové zaútočili na Moncadova kasárna v Santiagu, aby získali základnu ke svržení diktátorského režimu Fulgencia Batisty.
August Sedláček (1843–1926) is one of a few Czech historians whose name is known outside the narrow circle of the historical community. His most famous work is comprehensible to the lay public, but also its professional quality is so far undoubtable.
Jeden z nejvýznamnějších představitelů československého exilu po roce 1968 vypráví italskému novináři o složitém politickém zákulisí a podrobnostech, jejichž význam se ukazuje teprve v souvislostech.
Deník Nicholase Cresswella z let 1774-1777 je strhujícím dokumentem, jenž den po dni mapuje prolínání individuálního osudu s mašinérií celospolečenské krize, ústící do revolučního převratu.
Nesmírně čtivá, ale badatelsky pečlivě připravená kniha ukazuje zblízka ženu, kterou známe jen na dálku, její čilou povahu, smysl pro humor a bystrý intelekt, díky nimž zvládá nejnáročnější úkoly pracovního i rodinného života.
Publikace (jako kombinace vědecké monografie a odborné slovníkové příručky) je výsledkem dlouholetého bádání, shromažďování a spracovávání archívních dokumentů (převažně vojen-ské provenience).
Publikace vypovídá o vztahu kolegů na pražské české univerzitě a později mladočeských poslanců, sociologa Masaryka (1850-1937) a národohospodáře Kaizla (1854-1901).
Poznejte osud svaté Ludmily, Mlady, Doubravy, která přinesla Polákům křesťanství, Markéty, někdejší královny dánské, i naší milované Anežky České, která prozářila temný středověk milosrdenstvím.
Tändzin Gjamccho v knize líčí, jak v něm v útlém věku rozpoznali nového dalajlamu, jak vyrůstal pod přísným dozorem svých učitelů v paláci Potála, popisuje neklidné roky po "mírovém osvobození" čínskou armádou, dramatický útěk do exilu a život v Indii.
Čtvrtý díl Goebbelsových deníkových záznamů odráží vnitřní pisatelův svět, ale zároveň umožňuje i netradiční pohled do kuloárů Třetí říše. Svazek je bohatě opatřen poznámkami, které pomohou čtenáři se orientovat.
Masaryk, politik a polyhistor, zakladatel Československého státu a spolutvůrce uspořádání Evropy po první světové válce, je podle autora, psychologa a publicisty Bohumila Slámy, u nás i ve světě nezaslouženě opomíjen.
Karel Jíše se narodil v roce 1891, v období první republiky byl parlamentním a politickým zpravodajem Českého Slova a později také šéfredaktorem. V prosinci 1939 odešel do exilu.
Prof. MUDr. Josef Říman, DrSc., člen řady zahraničních vědeckých akademií a společností, působil v Československé akademii věd od samých jejích počátků (1951); opustil ji v roce 2006 už jako Akademii věd České republiky.
Knihu doplňuje téměř sto dvacet dobových vyobrazení, starých rytin, iluminací z nejrůznějších kronik a kodexů, vedut, map, stavebních plánů, portrétů, fotografií nejrůznějších rukopisů i staveb, pečetí, soch či náhrobků.