Nejprodávanější tituly v roce 2018
sociologie

Kniha je konfrontací dvou stanovisek k tématu globalizace.

Pomocí precizní definice „tekutého zla“ podávají autoři jedinečnou diagnózu aktuální geopolitické situace v Evropě, která se vyznačuje vratkostí, nejistotou, permanentními změnami, politickým populismem a prohlubujícími se rozdíly napříč společností.

Edice je autorovým výborem nejdůležitějších textů, které napsal v uvedeném období. Východiskem Tesařových společenských aktivit bylo přesvědčení, že jediným účinným způsobem, jak vyjít z totalitního režimu, je vytváření struktur občanské společnosti.

Psychologie davu je jedním ze slavných děl citovaných v učebnicích psychologie i dalších společenských věd. Le Bon svou koncepci davu vybudoval v souvislosti s chováním davu během francouzské revoluce.

Elementární učební text, ve kterém autor definuje klíčová sociologická témata. Nové české vydání vychází z posledního, podstatně přepracovaného a rozšířeného rozšířeného anglického vydání z roku 2008.

Kniha je určena všem lidem zajímajícím se o zlo ve společnosti - autoři se pokoušejí pochopit, proč jsou někteří lidé zrůdy, bez ohledu na to, zda se chovají kriminálně, nebo zákonu unikají a jsou z nich lidé někdy nesmírně mocní, bohatí - a oblíbení.

Myšlení a působení Tomáše G. Masaryka je v české (i odborné) veřejnosti většinou chápáno jen v jejich dimenzi filosofické a politické. Menší pozornost se věnuje náboženské komponentě Masarykova myšlení.

Tato kolektivní monografie volně navazuje na předchozí dvě úspěšné publikace editorů Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur (Academia 2011) a Civilizace a dějiny: historie světa pohledem dvaceti českých vědců (Academia 2013).

Paměť míst je pamětí, která patří spíše světu, jehož jsme součástí, než nám. Souběžně je však paměť míst neoddělitelná od lidské odhodlanosti prolomit ticho této uzavřenosti, je jakýmsi důkazem naslouchání hlasům přicházejícím z minulosti.

Theodore Roszak (1933-2011), patří k nejvýraznějším americkým historikům a sociologům. Pojmem kontrakultura vystihl v roce 1969 průsečík mezi Novou levicí a hippies, jímž byl boj proti tomu, co nazývá technokracií.