Publikace zahrnuje část dosud nepublikovaného spisu Bohuslava Brouka, na němž autor, významný představitel kulturního života třicátých a čtyricátých let, pracoval v letech 1954-1958 a který zamýšlel předložit jako habilitační práci.
Čím více se v katolické církvi doceňuje význam obdarování, která každý křesťan dostává, tím více je také třeba mluvit o úkolech, které z toho v oblasti pastorace plynou.
Myšlenka pokroku poznání není samozřejmá. V této knize je myšlenka pokroku poznání pochopena jako specifický typ epistemologie, kterýpřiznává času nepominutelnou úlohu při utváření vědění o přírodě.
Současná akceleracionistická filozofie čím dál více slouží jako jistý bod propojení, který v sobě propojuje různorodé pokusy o přeformulování dřímajících společenských možností.
Od smrti Carla Schmitta v roce 1985 se rozeběhla vlna zájmu o jeho dílo. Schmitt je – řečeno slovy, která ještě nedávno působila jako provokace – nejmladším klasikem politického myšlení.
Publikace předkládá odpovědi na tyto a další otázky prostřednictvím nástrojů filozofie jazyka a opírá se přitom o empirické poznatky kulturní sociologie a etnografického výzkumu vkusu.
V díle Niklase Luhmanna, myslitele funkcionální sociální teorie a dnes již sociologického klasika, který byl pro svůj široký záběr označován za „Hegela druhé poloviny 20. století“, hraje analýza náboženství stěžejní roli.
Jádrem pátého svazku Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum (2015) je reflexe prof. Kennetha Maly nad problematikou Heideggerových Beiträge (1936/38).