První číslo 31. ročníku přináší zajímavé studie, které například hodnotí nálezy římských mincí ze sbírky J. Kytlicy deponované v brněnském muzeu, informují o nalezených mincích na polském či rakouském území.
Mezi toponymy, jmény objektů na zemském povrchu, které bývají kartograficky fixovány v mapách, tvoří specifickou kategorii ta, jež se vytvářela na základě osobních jmen.
Kniha je souborem esejí, které se zabývají metodologií dějin umění. V roce 2013 byly publikovány pod názvem Discourses & Strategies ve vydavatelství Petera Langa ve Frankfurtu nad Mohanem.
Trojice renomovaných autorů přibližuje úctu ke sv. Lazaru ve středověkém Českém království. Ikonografický úvod je v české literatuře vůbec prvním podrobným popisem barvitého světa zobrazování tohoto světce.
Václav Koranda mladší (1425—1519) byl představitelem třetí generace českých utrakvistů. Byl univerzitním mistrem, církevním úředníkem a autorem mnoha polemických spisů.
Vědecko-technický pokrok v 19. století uvedl na scénu dva převratné vynálezy: železnici a telegraf, které způsobily komunikační revoluci nejen samy o sobě, ale i tím, že modernizovaly po staletí zavedenou instituci pošty.
Pravděpodobně nenalezneme v novodobých českých vojenských dějinách frekventovanější téma než problematiku branné pohotovosti státu na podzim 1938 a kapitulaci československé politické reprezentace.
Dějiny amerického národa v Johnsonově podání jsou o to dramatičtější, že se v nich anglický historik pokouší postihnout zápas o charakter a smysl americké kultury.
V této sbírce 31 dějepisných fejetonů autorka uvolněně mapuje českou historii od Cyrila a Metoděje až po „starého Procházku“ císaře Františka Josefa I.
