Krátká, autobiograficky laděná
povídka je zasazena
právě do prostředí a doby, jež autorka poznala na
vlastní kůži – odehrává se těsně před anšlusem
Rakouska a během něho a líčí osud malého divadla
a milenecké dvojice.
Soubor 25 povídek o bývalých spolužačkách jedné holčičí třídy na gymplu s rozmanitými životními osudy, jež mohly a můžou potkat každého z nás. Pojítkem fiktivních příběhů jsou pomaturitní srazy.
Povídky pojednávají
o zlomových emocích lidských životů – o chvíli,
kdy si dítě uvědomí, že jeho otec není superhrdina,
o situacích, kdy známý svět přestane dávat
smysl a začne se rozpadat.
Příběhy této knihy se určitě odehrály. Připomínají bezčasí vyprávěné přáteli a starými deníky a dopisy bez obálek. Neznámí příbuzní a zapomenutí sousedé v nich ožívají jako při prohlížení omšelého sametového alba s průsvitným papírem.
Povídkový soubor O lovcích a venuších vznikal v letech 2008 -2013. Většina povídek se zaměřuje na věčný střet mužského a ženského chápání a vnímání světa, ve kterém je třecí plochou lidská slabost, zbabělost a neochota přiznat, že alkohol nic neřeší.
Autor nám přes hororové povídky zprostředkovává přístupnou formou některé zásadní informace o hermetických disciplinách, zejména z oblasti magie. Kniha menšího, kapesního formátu obsahuje celkem 6 ilustrovaných povídek.
Prozaické miniatury, v nichž se – stejně jako ve skutečném životě – ocitáme na nejisté půdě mnoha světů, modelů a neuvěřitelných pojednání. Jejich repertoár je široký – od autobiografických zpovědí přes postřehy poutnické až k črtám politickým.
Nová kniha Radoslava Nenadála obsahuje trojici povídek, motivicky čerpaných z prostředí, v němž je autor bytostně i literárně doma, z prostředí morálních konvencí, předsudků a přetvářky.
