wiener gruppe (vídeňská skupina) vznikla jako tvůrčí ostrůvek v konzervativních vodách poválečného rakouska a její existence se obvykle datuje desetiletím 1954-1964.
Autorka, po řadě let psaní veršů jen do šuplíku, vydává 1. sbírku básní, která je rozdělena do 3 částí: Říkadla, Zaklínadla a Pocta Christianu Morgensternovi. Verše, které jsou v prvotním náhledu přehledné a hravé, nesou hlubší sdělení.
Básnický debut. Tahle poezie nehladí, zadírá se pod kůži, uhaduje hranice vzájemnosti, větří vůně zmizelého, přistřihuje andělům křídla, pěstuje květiny strachu a vytrhává je i s kořeny. Kámen ke kameni / tělo k tělu / A žádné pojivo.
Básníci, působící okolo klubu Jiný Kafe v Táboritské ulici, kterému se s láskou říká „Žižkovskej Monmártr“, byli osloveni Jiřím Fučikovským, aby se nechali inspirovat jeho fotografiemi, a tak vznikla tato zajímavá fotograficko-básnická sbírka.
Básnickou sbírku Červotočivé světlo napsal Pavel Šrut už před šestačtyřiceti lety. Reflektuje zde tolik významnou a zlomovou dobu roku 1968, kterou intenzivně prožíval a prostřednictvím psaní se s ní vypořádal.
Svazek přináší tvorbu z bouřlivého období ze sklonku první a druhé republiky, omezenou a problematickou tvorbu válečnou (redaktor Národní práce) a následně z krátkého období poválečného, kdy Jaroslav Seifert pracuje i jako editor (časopis Kytice).
Po básnické sbírce Loďstvo vyplouvá z temnot (2010) a knize esejí Uvnitř světa (2012) vychází druhá sbírka básní Josefa Hrdličky Kočka v ohni. Sbírka, jejíž texty jsou pozoruhodně propojeny, tvoří celistvou skladbu.
