Jedná se o samostatně vydanou prostřední kapitolu Swedenborgova nejznámějšího díla Nebe a peklo, ve kterém se autor zabývá posmrtným osudem člověka v duchovním světě.
Posametový president Václav Havel, politik, spisovatel a meditátor, se představuje ve svých Dopisech Olze (knižně Praha 1983) také jako filosof, i když se nesnaží podat ucelený noetický koncept.
Autor se ve třetím a závěrečném dílu znovu vrací k aporiím časové zkušenosti, ke sporu mezi Aristotelem a Augustinem, a odtud postupuje až k Heideggerovi, na kterého navazuje svým pokusem o hermeneutiku historického vědomí.
Tato kniha je věnována filosofii G. W. F. Hegela, nejdůležitějšího představitele německého idealismu, a vychází u příležitosti dvoustého výročí vydání Hegelova nejvýznamnějšího díla, Fenomenologie ducha.
Další svazek stěžejního díla Klementa Alexandrijského (2.–3. stol. po Kr.), které je první rozsáhlou konfrontací křesťanského myšlení s řeckou filosofií a pokusem rozvrhnout možnosti filosofie křesťanské.
