Výsledky moderní evoluční biologie naznačují, že mravnost v lidských společnostech není jen nějakou konvenční „nadstavbou“, nýbrž navazuje na podstatné rysy všeho živého a rozvíjí je specificky lidskou kulturou.
Únorové číslo otevírá rozhovor s íránskou spisovatelkou Razieh Ansari ) o významu a úskalích metaforického vyjadřování v represivním režimu. Petr P. Payne se v kázání ptá, kde jsou (nejen v bibli) hranice loyality k rodině a národu.
Protestant otevírá rozhovor na téma Ježíš a muslimové. Kázání z r. 1958 je od nedávno zesnulého A. Kocába. O Ricoeurově pohledu na křehkost identity píše V. Syrovátka. Lucie Vopálenská mapuje situaci čínských žadatelů o azyl.
Um identity pojednává o základní metafyzické či filozofické otázce po naší podstatě, identitě a povaze bytí, které člověk žije a s kterou se dříve či později setkává tváří v tvář ve svém každodenním životě.
Francouzská epistemologie představuje v rámci filosofie vědy zcela svébytnou myšlenkovou linii, k jejímž nejvýznamnějším autorům náleží Gaston Bachelard se svou teorií epistemologických zlomů, Georges Canguilhem se svými dějinami vědeckých pojm, ...
Protestant 10/17 otevírá rozhovor o aktuálních souvislostech české reformace s Richardem F. Vlasákem, skotský reverend John Miller se v kázání vrací ke 100. výročí Balfourovy deklarace, ...
Étienne Balibar (1942), žák Louise Althussera, je jedním z nejvýznamnějších politických myslitelů dneška. Jeho kniha Spinoza a politika (1985) představuje přehledný úvod do filosofie Barucha Spinozy.
Čtenář tohoto svazku se seznámí s životem otce Jeronýma. Nejprve prostřednictvím portrétu od otce Mikuláše, který mu byl z jeho žáků nejblíže. Hned potom ve vzpomínkách autora samého.
Milan Sobotka, emeritní profesor novověké filosofie na Univerzitě Karlově v Praze, ve své knize o Jeanu-Jacquesu Rousseauovi vychází z předpokladu, že Rousseau je objevitelem hodnoty druhého (a druhých) pro každého jedince.