František z Assisi napsal Hymnus na slunce v roce 1225. Je to jedna z nejkrásnějších modliteb - óda na Stvořitele. Bratr Benno využívá tuto bratrskou spiritualitu, cítí se svázán s lidmi, se zvířaty a rostlinami i se silami přírody.
Autor se ve třetím a závěrečném dílu znovu vrací k aporiím časové zkušenosti, ke sporu mezi Aristotelem a Augustinem, a odtud postupuje až k Heideggerovi, na kterého navazuje svým pokusem o hermeneutiku historického vědomí.
Spanda gíta je dílo psané ve verších, podobnou formou jako předešlý titul Nejvyšší Skutečnost, vědomí Srdce. Zpěv samovolně vznikl při překladu písma Spanda kárika. Je vyjádřením radosti z uvědomění pravdy.
Další svazek stěžejního díla Klementa Alexandrijského (2.–3. stol. po Kr.), které je první rozsáhlou konfrontací křesťanského myšlení s řeckou filosofií a pokusem rozvrhnout možnosti filosofie křesťanské.