Ústředním tématem knihy Pavla Barši je vztah sociální reality k sociální paměti. Na příkladě paměti holocaustu mapuje proměny nazírání na genocidu Židů v Evropě, Izraeli i Americe.
Autorka ve své knize analyzuje zprávy středověkých cestopisů,
jejichž autory jsou významní evropští misionáři , kteří působili v různých oblastech Asie v období mezi polovinou 13. a polovinou 14. století.
Autorka zkoumá právní a hospodářské postavení měšťanek, jejich materiální zabezpečení či proměnlivé pozice v rámci měšťanské rodiny. Podnětným způsobem se zamýšlí i nad jednotlivými fázemi ženského života.
Kniha přináší tři příběhy protikomunistického odboje. Součástí vyprávění jsou i osudy lidí, kteří sice nehráli v odboji role klíčové, bez nichž by však tyto akce nebylo možno provést a kteří spolu s nejbližšími příbuznými za svou pomoc krutě zaplatili.
Kolektivní monografie z konference pořádané Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy a Muzeem města Duchcova jako součást grantového projektu "Intelektuální a lidová zbožnost v českých zemích v 19. století mezi nacionalismem a novou konfesionalizací.
Svobodné zednářství hrálo ve druhé polovině 18. století významnou roli v celé Evropě od Portugalska po Rusko. Členové zednářských lóží měli významný podíl na společenských reformách prováděných osvícenými panovníky.
