Řeholní život v sázavském klášteře byl obnoven v roce 1622 a opatem byl za dramatických okolností zvolen Siard Falko. Toto období působivě zachytil ve svém textu opat Bohumil Vít Tajovský.
Tato kniha je výsledkem dlouholetého pobytu Bhakti Vikáše Mahárádže v Indii, kde nejen kázal, ale také sledoval, jak se v tradičním indickém životě odráží pozůstatky védské kultury.
Druhým svazkem edice Skautské deníky jsou táborové deníky skauta Jiřího Wolkera z let 1916 a 1917. Této publikaci vyšly oba deníky pohromadě, navíc doplněné o další soudobé texty - dopisy, kresby a fotografie.
Klára de Castelbajac (1953–1975) byla šťastná dívka s radostnou až nezkrotnou povahu, s hudebním i výtvarným nadáním. Hledala poctivě Boha i smysl svého života.
Temperamentní Alberto vydává svědectví o své poněkud klikaté cestě ke kněžství. Vyrůstal na Kubě, v krásné věřící rodině, ale v nepříliš krásném režimu Fidela Castra. Přesto se dostal na medicínu, měl známost a otevírala se před ním slibná budoucnost
Paramhansa Jógánanda, jeden z nejvýznamnějších učitelů 20. století a autor Autobiografie jógina, přináší dynamický pohled na opravdové štěstí založený na poznání toho, co může člověk nalézt ve svém nitru.
Monografie o Vilému Flusserovi, který patří mezi
nejvýznamnější filozofy 2. poloviny 20. století,
se zabývá nejen osudem tohoto českého rodáka
a zároveň světoobčana, který prožil většinu života
v Brazílii a také ve Francii či v Německu.
Milan Sobotka, emeritní profesor novověké filosofie na Univerzitě Karlově v Praze, ve své knize o Jeanu-Jacquesu Rousseauovi vychází z předpokladu, že Rousseau je objevitelem hodnoty druhého (a druhých) pro každého jedince.
V knize najdete čtyři samostatné menší i rozsáhlejší studie k tématům filosofie Thomase Reida, jež by mohla upoutat zájem naší odborné veřejnosti a studentů, neboť skotské osvícenství představuje fascinující kapitolu evropských kulturních dějin.