Hollandova kniha přináší živý obraz Římské republiky v zenitu její velikosti, která měla nakonec stát u počátku jejího pádu a transformace v císařskou diktaturu.
Autor gótských (Getica) a římských dějin (Romana), sepsaných kolem roku 550 n. l., stojí na pomezí mezi dvěma epochami. O jeho životních osudech není mnoho známo vyjma faktu, že se sám hrdě hlásil k příslušnosti ke germánskému kmeni Gótů.
Kniha je věnována dějinám a kultuře jedné z nejpozoruhodnějších světových civilizací, která se rozvíjela ve starověké Mezopotámii – jako dědička Sumeru – od počátku 2. tisíciletí před Kr. až po její pád.
V událostech exodu a exilu, tedy vyjití Izraele z otroctví v Egyptě a návratu z babylonského zajetí, nachází Deurloo ústřední poselství částí Starého zákona označovaných jako Zákon a Proroci.
Abecedně řazená esejistická hesla se zabývají především bohy a mýty starověkého Říma od nejstarších dob a jejich ovlivnění řeckou mytologií přes synkrezi s orientálními božstvy a kulty až po nastolení křesťanství jako jediné věrouky.
Průkopnické dílo české egyptologie přináší ve dvou svazcích teoretickou studii o povaze egyptského náboženství a překlady nejvýznamnějších textů vztahujících se k tématu.
