Je jednota výzkumu a výuky samozřejmým a nezbytným základem moderního vysokého školství? Shodují se na tom akademické elity všech západních zemí včetně České republiky.
Ve své knize autor zkoumá, jak se z korporací, původně abstraktní právní entity, stala skutečnost, která dominuje současnému životu. Korporativismus a jeho ideologie prostoupily všechny aspekty občanského života, obchodu i kultury.
Publikace věnovaná více než stoleté historii mimořádné muzejní instituce zároveň v mnohém odráží dramatické osudy českých a moravských Židů v minulém století.
Monografie deseti českých a slovenských autorů je věnována problematice recepce myšlenek Francouzské revoluce v českém prostředí přelomu 18. a 19. století.
Karen Duveová nám nelítostně a s nadhledem klade otázky na tělo: Kolik si toho člověk může dopřávat na úkor druhých lidí, dokonce i zvířat a rostlin? Čeho jsme ochotni se vzdát, a bez čeho se naopak v životě neobejdeme?
Jiří Trávníček se už řadu let zabývá čtenářstvím.
Jeho publikace, založené na kvantitativním výzkumu (Čteme? a Čtenáři a internauti), přinesly po mnoha letech konečně důležitá data o oblasti, která zůstávala stranou zájmu literární vědy.
Předložená práce se na základě analýzy matričních zápisů zabývá problematiku přirozeného pohybu a především prostorové mobility městského i vesnického obyvatelstva na jihu Čech v letech 1750-1824.
Publicista a spisovatel Jan Vávra byl jedním z lidí, kteří stáli u zrodu televize Nova. Ve svých vzpomínkách se vrací k okolnostem samotnému vzniku naší první soukromé televize, líčí její zrod, počáteční potíže i fenomenální úspěch.
