Lea je na útěku a nikdo neví, kde je. Dokonce ani její sestra. Sára si uvědomuje, že ji musí najít dřív, než se to podaří démonům nebo strážcům. Když je však ona sama nařčena ze zrady, ztrácí veškerou oporu, kterou až doposud měla.
Je lepší věřit všemu než ničemu, říká v závěru knihy rabbi Nachman. Skrze tuto větu lze přistoupit k celému románu, jenž je spíše než magickým realismem prostě důslednějším realismem. Takovým, který autentičtěji odráží autorovo vnímání.
Kniha Do hlubin dlužníkovy duše je vším možným, jen ne normální knihou. Je zároveň osobní zpovědí a také obecnou předpovědí. Je usměvavá, a také z ní občas mrazí.
