V knize se autor věnuje etnickým čistkám a vyhnáním v Evropě ve 20. století. Stranou přitom ponechává problematiku holocaustu, která podle jeho názoru představuje zcela specifický a svébytný způsob rasově zdůvodňovaných čistek.
Nucené práce v pobočných koncentračních táborech byly součástí proměny župy ve výrobní prostor Říše a nekompromisním způsobem změnily celkovou atmosféru v regionu.
Kniha je věnována civilizaci starých Slovanů, kteří se na sklonku starověku dostali na historickou scénu, aby záhy ovládli značnou část Evropy. Autorka sleduje jejich etnogenezi a územní expanzi přes vytvoření států až na práh 13. století.
O existenci polského společenského a odborářského hnutí Solidarita z osmdesátých let ví asi každý. Méně lidí už nejspíš slyšelo o tom, že v Polsku po nastolení stanného práva v prosinci 1981 vznikla v polské Vratislavi ještě jiná Solidarita: Bojující
Kniha věnovaná Boleslavu II. (práce polské historičky Joanny Sobieśak) je tradiční biografií. Pro nedostatek informací o sledované osobě jsou představeny i dějiny daného období (druhá polovina 10. století), v prostoru českého státu a jeho okolí.
Stručné a přehledné dějiny Ruska od Kyjevské Rusi po současnost. Autoři kladou důraz zejména na politické dějiny, stranou však nezůstává ani oblast kultury a hospodářství.
V srpnu 1870, ve vesničce Hautefaye, v kraji Dordogne byl během dvou hodin odsouzen jistý mladý šlechtic a pak zaživa upálen za přítomnosti několika set osob, které jej obviňovali, že vykřikoval: "Ať žije republika!"
Autor pojal poslední velkou diplomatickou cestu císaře Karla IV. jako dialog mezi textem a obrazem, mezi dobovými relacemi kronikářů s reportážními vyobrazeními iluminátorů rukopisů francouzské provenience.
Práce předního českého historika věnovaná československo-německým vztahům v letech 1945–1948 představuje příspěvek k historii poválečné československé zahraniční politiky a analýze vztahu čs. státu a poválečného Německa.
