Výsledky moderní evoluční biologie naznačují, že mravnost v lidských společnostech není jen nějakou konvenční „nadstavbou“, nýbrž navazuje na podstatné rysy všeho živého a rozvíjí je specificky lidskou kulturou.
Kolektivní monografie vychází z dialogu inspirovaného mezinárodní konferencí Dis/appearing, sleduje základní mediální operace objevování a mizení a zhodnocuje několikaleté česko-německé diskuse zaměřené na společná teoretická a filosofická východiska
Jak můžeme vnést do přítomného okamžiku nenucené ano? Jak se můžeme zastavit ve svém útěku před „chaosem života“ – před vlastními nesnázemi, frustracemi, a dokonce i před hledáním svobody – a začít spolu s tím vším přirozeně plynout?
Monografie je i na mezinárodní rovině první prací, která odhaluje základní obrysy dramatických počátků prosazování evolučního paradigmatu vzniku-stvoření člověka v rámci katolické církve.
Respekt k odlišnosti se stal jedním ze základních požadavků současného vzdělávání. Jakým způsobem však evropská kultura popisuje "jinakost" neevropských kultur a jakou roli v těchto popisech sehrává náboženství?
Publikace je určena všem, kteří sice nevyznávají žádné náboženství, ale současně jim připadá, že v prožitcích postav, jako je Ježíš, Buddha, Lao-c’, Rúmí a další mudrci minulosti, lze najít důležité pravdy.
Miloš Rejchrt je muž mnoha profesí. Především sloužil řadu let jako evangelický farář. Později byl však také mluvčím Charty 77, objevil se jako herec ve filmu Žert, živil se jako topič v Národním muzeu, skládal písně a se skupinou Berani je i zpíval.
„Mnozí jistě slyšeli vyprávět o »sedmi hlavních neřestech« – alespoň proto, že už vešly do běžného jazyka. Víme však, jaké jsou tyto neřesti, co skutečně představují?
Kniha komentářů rav Jigala Ariela k biblické knize Ester. Publikace se skládá ze dvou hlavních části – česko-hebrejské bilingvy svitku Ester (v překladu rabína Karola E. Sidona) a komentáře rav Jigala Ariela (v překladu Jana Diveckého).