Lawlerova kniha je vyprovokována obtíží, kterou bolestně pociťuje řada lidí: papež František se pro ně stal obtížně srozumitelným. V úvodu knihy autor říká, že z počátku papeži velmi fandil a radoval se z něj.
Tato kniha je propracovaný ucelený a láskyplný kurz osobního a duchovního růstu. Vnesete-li do svého každodenního života mnohem více radosti, harmonie, smyslu a vnitřního míru, začnete si bez úsilí přitahovat nejen své vyšší dobro a lásku.
Názor na to, co je život, se v nejhlubší rovině liší v tom, zda na něj nahlížíme pouze jako na singulární, ohraničený jev, který má začátek a konec, nebo jako na kontinuum bez začátku a bez konce.
Právě o tento rozdíl jde v této knize.
Práce se věnuje pojmu evidence v textech J. A. Komenského. Není však úzce koncipovanou studií k dějinám pojmu, usiluje naopak o představení širokých kulturních podmínek, jež umožnily jeho konjunkturu.
Publikace se věnuje korespondenci barokního polyhistora a jezuity Athanasia Kirchera s korespondenty z českých zemí. Z četby dopisů vyvstává plastický obraz vzájemně propojené učenecké, aristokratické a církevní komunity, ...
Kniha je určena dětem raného školního věku a představuje pomůcku, jak s nimi vést rozhovory o křesťanských tématech. Úroveň je přizpůsobena tak, abych odpovídala věku dítěte i určitému ekumenickému rozměru.
Na nebi zazářila jasná hvězda a na Zemi se narodilo dítě Slunce, spasitel světa. Tři králové, Baltazar, Melichar a Kašpar, se vydávají na cestu, aby se dítěti poklonili. Ánanda, Tharsis a Ipuwer, jejich věrní služebníci, je doprovázejí.
Jan Amos Komenský zaujímá v literatuře k dějinám hledání dokonalého jazyka zvláštní postavení: každý ho zmiňuje, téměř nikdo mu však nepřisuzuje zásadnější roli či originalitu.
