Soukromí Milady Horákové je po díle Rodokmen a soukromí TGM druhou nejvýraznější knihou historičky Michaely Košťálové týkající se velkých osobností první Československé republiky.
Tak jako se Waterloo stalo v obecném povědomí synonymem pro porážku, Lepanto – námořní bitva Osmanů s benátsko-španělsko-papežskou koalicí vystupující jako tak zvaná Svatá liga – vstoupilo do dějin jako „bod obratu“.
Přestože se česká města neúčastnila stavovského povstání v letech 1618–1620 tak aktivně jako oba šlechtické stavy, následky bitvy na Bílé hoře se v jejich dalším vývoji odrazily přinejmenším stejně velkou měrou.
Čtivě napsaná kniha historika Pavla Kosatíka je věnována kolektivním českým snům 19. a 20. století, které vypovídaly zejména o falešných představách, touhách a iluzích, které Češi měli o sobě samých.
Jiří Kejř vypráví přístupnou formou příběh života mistra Jana Husa, systematicky vysvětluje pohnutky jednání tohoto významného myslitele i podstatu jeho individualistického založení.
Příběhem literární Dity, jehož předlohou jsou vzpomínky skutečné, dnes osmdesátileté Dity Krausové, se vracíme k polozapomenuté historii rodinného tábora, který existoval v Březince od září 1943 do července 1944.
Kniha, zaměřená nejen na technické, ale i na taktické prvky zvládání jak různých brokových zbraní, tak i pušek na bázi Sa58, AK47 a AR15/M4, je doplněna více než pěti sty barevnými fotografiemi.
Jedinečnost celkového zpracování, několik set hesel nabitých zajímavými informacemi o životě v minulosti, zábavnou formou podané historické souvislosti, bezmála tisícovka fotografií, to jsou hlavní přednosti této krásné publikace.
Dva naši přední amerikanisté přinášejí čtivě psané dějiny světové velmoci od počátku původního osídlení až po reakce americké společnosti na útoky 11. září 2001.