Tato kniha nám objevuje nový a zároveň prastarý vztah k druhým lidem i k
sobě samému: dokonalé sebepoznání, vědomí, že existují dva zdroje
poznání, mozek a srdce, pochopení, že svět i lidé nutně dosvědčují
nezměrnost božích možností.
Ginza je základní svatou knihou nazarejců, kteří reprezentují prastarou tradici křesťanství, jež předchází nám známé křesťanství biblické. Obsahuje mytické příběhy o vzniku světa, o křtu Adama a jeho tří synů, o příchodu Spasitele, ad.
Hebrejské náboženské myšlení je v tomto spise
načrtnuto v konturách poutnického charakteru
lidské existence, víry jakožto spolehnutí
na jistotu Pravdy s eschatologickým výhledem
do Božího království.
Přírodní bytosti hrají podle autorky důležitou roli v našem životním prostoru. Lidem pomáhají vnímat energii stromů, dosáhnout vyššího stavu vědomí, očistit lidskou auru, uvědomit si některé malichernosti, které řešíme v každodenním životě.
Vhodně koncipované texty spolu s novozákonními úryvky dávají dětem každodenní podněty k srozumitelným úvahám, které je připraví na hlubší prožití postní doby a Velikonoc.
Kongregace Nejsvětějšího vykupitele, redemptoristé, mají v našich zemích to štěstí, že jsou relativně mladou řeholí, v zaalpském prostoru se etablovali až v 19. století. Takže se nestali jako jezuité symbolem „temných časů“ protireformace.
Hlavním tématem monografie je ohledání možností, které přináší Husserlova fenomenologie pro anamnézu podstaty vzdělání v situaci jeho vbudování do manažerských a plánovacích struktur.
Kniha se zaměřuje na fenomén náboženských poutí na Moravě v období baroka (s přesahy do devatenáctého století) a na literární texty, které v jejich rámci vznikaly.
