Soubor studií předního německého medievisty je věnován problematice pozdně středověké hereze, kacířství a husitské revoluce ve středověkých Čechách. Autor v nich rozkrývá proměnu pohledů středověkých teologů na herezi od konce 13. století.
Soubor Caesarianae přináší tři pozoruhodné řeči, které Cicero přednesl před vítězem občanské války, samotným Gaiem Iuliem Caesarem, a ve kterých ho žádá o milost pro ty, kdo stáli – tak jako řečník sám – na straně poražených.
Orosiovy dějiny, v nichž se autor inspiruje Augustinovou tezí o vítězství Boží obce, představují významný doklad vývoje křesťanské univerzalistické historiografie a ovlivnily řadu středověkých autorů, např. Isidora ze Sevilly či Otu z Freisingu.
Leviho příběh, jehož hrdinou je piemontský inkvizitor 18. století, představuje jedinečný pokus o vykreslení života venkovské raně novověké společnosti severní Itálie.
Zvolání „Panenko Skákavá“ je všeobecně rozšířená fráze, která byla po dlouhou dobu bez zjevného vztahu k dnes již zaniklé obci Skoky u Žlutic. Situace se změnila v roce 2006.
V učebnicích historie a vědeckých dílech najdeme údaje o panovnících, slavných bitvách, hospodářství i umění, ale o základních lidských potřebách se toho dozvíme málo či vůbec nic.
Poznejte osud svaté Ludmily, Mlady, Doubravy, která přinesla Polákům křesťanství, Markéty, někdejší královny dánské, i naší milované Anežky České, která prozářila temný středověk milosrdenstvím.
Jan ze Joinvillu, francouzský aristokrat,
senešal v Champagni a blízký přítel
Ludvíka IX., ve svém vzpomínkovém díle
Kniha posvátných slov a dobrých skutků
našeho krále Ludvíka Svatého vykreslil
panovníka jako ideálního rytíře a vladaře.
Kniha patří ke klasickým dílům historické literatury druhé poloviny 20. století. Bachtin v ní prostřednictvím Rabelaisova románu Gargantua a Pontagruel objevil téma karnevalu, světa převráceného naruby, zábavy, narážek a veselosti.