Román Hypofýza v exilu je zajímavý jak obsahem, tak formou. Ve vyprávění hlavní hrdinky Mii se prolínají tři vzájemně provázaná témata – šokující prožitek války v Jugoslávii, uprchlická zkušenost a komplikované snahy o početí dítěte.
Už jste se někdy pořádně rozzlobili na svého partnera kvůli opakujícím se „maličkostem“? Kvůli nevynesenému odpadkovému koši nebo drobkům na stole? Kvůli tomu, že vám chybí jeho pomoc, podpora a něžnosti?
Zaleskly se přilby, zatřpytily šavle, zaduněl dusot koňských kopyt a běda tomu, kdo se opozdil... 1. prosince 1908 se pražské ulice proměnily v peklo, když měli dragouni zastavit střet německých a českých studentů, ale vřavu jen zhoršili.
Českým překladem chceme nabídnout knihu, která již zřejmě zůstane klíčovým dílem, jež otevřelo cestu populární a masové kultuře z nočních stolečků na studentských kolejích do univerzitních učeben a pracoven.
Cílem knihy je představit současnou evoluční biologii jako živý, bouřlivě se rozvíjející obor, založený nikoli na planých spekulacích, ale na exaktním, a přesto dobrodružném výzkumu.
Literární výlet do historie naší republiky. V novele vás zavedu do let 1950 – 1965. Je to příběh mladého komunisty plného ideálů. Po určité době začne pochybovat o svém politickém přesvědčení, a o tom, jestli je vůbec správné to, co dělá.
Vodnický synek Pelegrin dostává úkol, který může splnit pouze a jenom on. Uprostřed léta odchází z rodného rybníka ve společnosti zcestovalého žabího mudrlanta pana Rosničky. Na svém velkém putování zažijí napínavé i veselé chvilky.
Za městem Jičínem na cestě k Zebínu je ohrazená louka, na níž se od pradávna pohřbívaly oběti morových epidemií, ale také popravení zločinci, sebevrazi a kacíři. Jednoho dne se na této louce objeví mrtvé tělo velíšského lesmistra.
Příběh se odehrává v blíže neurčené budoucnosti, v době relativní společenské konsolidace, která následovala po období terorismu a s ním spojeného pravicového populismu.