Oblast okolí Blanska je neodmyslitelně spojená s Moravským krasem. Původně ji lidé pro svou poetičnost nazývali Moravským Švýcarskem a zejména na přelomu 19. a 20. století se stala oblíbeným místem návštěvníků nejen z Brna, ...
Třetí díl populární řady Osadní toulky čtenáře
zavede na další místa zrodu dvou českých
fenoménů 20. století – trampingu a nohejbalu,
které zásadním způsobem ovlivnily životní
osudy několika generací, trávících volný čas na
trampských osadách.
Velmi podrobný plzeňský místopis, který volně navazuje na Plzeňsko-český slovník. Několik stovek hesel vysvětlí, proč se jednotlivé plzeňské lokality tak jmenují a kde leží.
Třetí, závěrečná kniha příběhů, v nichž ožívají hastrmani a hejkalové, divoženky, polednice a čarodějnice, a také čerti a rarášci. Živobytí nebylo lehké a lidé se proto museli umět ohánět.
Kressa reportážním způsobem ukazuje všednodenní realitu husákovské normalizace: jak náročné bylo koupit banány nebo koupit mražený hrášek v 80. letech. Druhá část ukazuje známé postavy z oblasti filmu a televizní tvorby v regionu jihovýchodní Moravy
Tentokrát nás spisovatel Otomar Dvořák seznámí se starobylým „krajem bechyňským“, jenž kdysi sahal od rakouských a moravských hranic až k pohoří Brdy a k Vltavě nad Prahou.
Nejstarší dosud známá táborská městská kniha trhová vděčí za své uchování folmavskému faráři a vlastenci Antonínovi Krejčímu, který ji roku 1868 získal od hokynářky v Českých Budějovicích.
Druhý díl představuje další historické zajímavosti ze Šumperska, tedy ze Starého Města, Branné, Hanušovic, Kopřivné, Loučné nad Desnou, Velkých Losin, Rapotína, Šumperka, Bludova, Libiny a dalších obcí.
Knížka je třetím souborem vyprávěnek zachycených při výzkumu nářečí v Podkrkonoší v letech 2010–2016, tentokrát především na Železnobrodsku a Semilsku, jen několik málo jich pochází z Vysocka a Jilemnicka.
