Nejprodávanější tituly - březen 2019
historie a fakta

Korektorova akta doplňují trojici řad již z větší části vydaných úředních knih pražského arcibiskupství (Libri confirmationum, Libri erectionum, Acta iudiciaria) a jsou tak významným a jedinečným pramenem pro poznání (nejen) církevních dějin.

Kniha jako celek tak představuje originální příspěvek ke zkoumání čtyřiceti let komunistické diktatury v Československu a promýšlení jejího původu, povahy, proměn a dědictví.

Cestovatel, novinář a spisovatel Patrick Leigh Fermor se v zimě roku 1933 vydal na cestu Evropou. Z Nizozemí přes Německo, Prahu, Vídeň putoval, většinou pěšky až do Istanbulu. Své deníkové záznamy později literárně zpracoval a roce 1977 vydal.

Publikace přináší základní přehled česko-amerických vztahů od počátků v 16. století až po dnešek.

Orosiovy dějiny, v nichž se autor inspiruje Augustinovou tezí o vítězství Boží obce, představují významný doklad vývoje křesťanské univerzalistické historiografie a ovlivnily řadu středověkých autorů, např. Isidora ze Sevilly či Otu z Freisingu.

Jak se Evropa vyvíjela od starohor přes dobu ledovou až po antropocén? Jak žili Evropani v průběhu času a jaké objevy změnily jejich život?

V populárně naučné knize renomovaného autora tohoto žánru, dlouholetého spolupracovníka MF Dnes, Karla Pacnera, jsou popsány klíčové události, které ve světových dějinách minulého století znamenaly výrazné změny: od vzniku chorobné ideologie komunismu, přes totalitní režimy a celosvětové konflikty až po pád železné opony.

Prostřednictvím dobové korespondence, úředního materiálu i četných vzpomínek a pamětí ukazuje autorka, že za Stalinem stála skupina věrných, kteří tvořili nebývale efektivní tým až do Stalinovy smrti v roce 1953.

Kniha se věnuje téměř neznámé historii represí vůči občanům Československa a Čechům žijícím na území Sovětského svazu ve 20. až 50. letech minulého století. Na tragických životních osudech dvanácti Čechoslováků a jejich rodinných příslušníků a přátel

Příběhem literární Dity, jehož předlohou jsou vzpomínky skutečné, dnes osmdesátileté Dity Krausové, se vracíme k polozapomenuté historii rodinného tábora, který existoval v Březince od září 1943 do července 1944.