Karel Pacner

Obsáhlý třídílný svazek utajených příběhů československých špionů.

Sto let strhujícího souboje v dobývání vesmíru! Karel Pacner, který je českou "jedničkou" v popularizaci kosmonautiky, přináší v nejnovější rozsáhlé publikaci fakta o tajném souboji vědy a techniky dvou světových velmoci o dobytí vesmíru.

Nejpodivnější případy špionážních omylů a mystifikací!„Jako malý kluk jsem měl rád pohádky. Teď se s nimi občas potkávám i v životě – v říši špionáže,“ píše Karel Pacner v úvodu své nové knihy, v níž posléze odhaluje různá tajemství špionážních operací a především špionážních mystifikací, uvádí čtenáře do zákulisí tajných služeb a přináší nová fakta a souvislosti. Příběhy mystifikací, o nichž se v této knize píše, jsou skutečné a mnohdy napínavější a spletitější, než jaké by si dokázali vymyslet autoři špionážních románů. Špionáž je součástí světových dějin od nepaměti a v bouřlivém 20. století s rozvojem techniky i civilizace samé dostaly i tajné služby moderní podobu, ale stále platí, že kde jsou tajnosti, otevírá se prostor pro spoustu polopravd a výmyslů.

Překvapivé až neuvěřitelné příběhy moderních dějin, kterým historici nevěnovali příliš pozornost, objevil publicista Karel Pacner. Hrdiny poutavé knihy jsou např. první dáma USA Jacqueline Kennedyová, která působila též coby nenápadná nakladatelská redaktorka a podnítila českého autora k vydání bestselleru, Stalinův nově objevený zbrojnoš a zároveň jeho oběť či spisovatel Gorkij, který tajně navštívil gulag.

V populárně naučné knize renomovaného autora tohoto žánru, dlouholetého spolupracovníka MF Dnes, Karla Pacnera, jsou popsány klíčové události, které ve světových dějinách minulého století znamenaly výrazné změny: od vzniku chorobné ideologie komunismu, přes totalitní režimy a celosvětové konflikty až po pád železné opony.

Karel Pacner svou strhující kronikou varuje: jestliže nepochopíme svou minulost, může se stát, že si ji v budoucnu zopakujeme!

Jak probíhaly obě okupace, co se dělo během komunistického puče nebo kdo stál za sametovou revolucí?

Strhující příběhy ze zákulisí tajných služeb.

Dramatická reportáž o historickém letu Apolla 11 a prvních pozemšťanech, kteří v noci z 20. na 21. července 1969 přistáli na Měsíci, vychází v remaku původního vydání, jež vyšlo navzdory počínající normalizaci a stalo se před padesáti lety na českém knižním trhu fenoménem.

"Fakta a bourání mýtů o třináctce, která zásadně utvářela historii"

Život v každé době ovlivňují prozíraví i méně prozíraví státníci, politikáři, diktátoři a zločinci. Tito lidé vlastně vytvářejí dějiny.

Od Gagarinova letu se stali kosmonauti nefalšovanými hrdiny doby, ovšem málokdo domýšlel rizika, která podstupují – dokud se neobjevily zprávy o mimořádných potížích během jejich výprav, což obě velmoci studené války nerady přiznávaly.

Války jsou tragédií dějin, k historii však neodmyslitelně patří... A v moderních válkách hrála vždycky svou roli špionáž a ve dvou světových tím spíš, vždyť šlo o osud mnoha zemí a vlastně i celé planety.

Přední popularizátor vědy Karel Pacner přiblížil v monumentální encyklopedické knize českému čtenáři skutečné hybatele dějin, tedy vědce a objevitele a zároveň srozumitelně vyložil samotnou podstatu objevů, mezí než patří defibrilátor, nanotechnologie, internet, transplantace či balistické rakety.

Nepředznamenal opravdu souboj o dobytí Měsíce výsledek studené války?

Karel Pacner, spisovatel, publicista a popularizátor vědy, v dalším pokračování řady „Géniové XX. století“ opět s nadhledem jemu vlastním zpracoval velmi čtivou formou příběhy skutečných hybatelů dějin, tzn. vědců, kteří spoluutvářeli dnešní svět.

Poslechněte si neuvěřitelné a často i kuriozní příběhy, kterým, ač je to s podivem, historici zatím nevěnovali příliš pozornost.

Špionáž je součástí světových dějin od nepaměti a v bouřlivém 20. století s rozvojem techniky i civilizace samé dostaly i tajné služby moderní podobu. Karel Pacner odkrývá tajemství špionážních operací, zákulisí tajných služeb a přináší nová fakta.

Kniha nabízí v třinácti kapitolách pohled do mnoha zemí počínaje Československem v období pražského jara roku osmašedesát přes Rusko, Polsko, Spojené státy, Čínu, západní i východní Německo až po Velkou Británii.

Když v roce 1903 zahájili bratří Wrightové éru letectví, sotva by se někdo odvážil předpovědět, že o pouhých 58 let později obletí Gagarin Zemi v kosmické kabině rychlostí 8 kilometrů za sekundu.

Studená válka neboli doba napětí mezi Západem a Východem začala brzy po porážce Hitlerova Německa. A rodila se vlastně už dřív. Sovětské tajné služby si v zemích svých amerických a britských spojenců vedly skoro jak v nepřátelských státech.