Nejprodávanější Kniha nebo Omalovánka - březen 2019
přírodní vědy

Poutavě a živě vyprávěný životní příběh Wolf-Dietera Storla, etnobotanika a člověka s živým vztahem k rostlinám, autora více než 20 knih, z nichž mnohé vyšly i v češtině.

Kniha je sestavena formou příběhu krajiny, kdy jsou jednotlivé události ve vývoji krajiny dokumentovány pečlivě vybranými fotografiemi a vysvětleny rozsáhlým průvodním textem.

V předjaří není těžké být botanikem. Kvetoucích rostlin je ještě jen omezený počet druhů a mají dosti nápadné květy. Když si zahrajete pexeso jarních květů, brzy je začnete rozeznávat i v přírodě okolo sebe.

Jak to, že náš skutečný svět lze velmi dobře popsat pomocí matematických struktur? Přední americký kosmolog švédského původu Max Tegmark, profesor na MIT, se ve své nejnovější knize zamýšlí nad samotnou podstatou reality.

Jedna z hlavních myšlenek knihy souvisí s pojmy „strukturní determinismus" a „autopoiesis": Organismus vnímá pouze takovou realitu, která odpovídá jeho vlastní struktuře, a má tendenci tuto strukturu replikovat, utvářet sebe sama.

V posledních dvou stoletích se lidé stali dominantní silou na této planetě. Vzhledem k jejich závislosti na globálním ekosystému a službách, které lidstvu poskytuje, by měli vědět, do jaké míry ovlivňují klíčové přírodní procesy.

Vzrušující výpravy po stopách neznámých zvířat! Dávno neplatí Cuvierův názor ze začátku 19. století, že všechna velká zvířata žijící na této planetě byla již objevena a popsána. Stále jsou objevovány nové druhy živočichů, velkých i malých.

Co znamenalo světlo pro naše předky a co znamená pro nás? Vychází světlo z očí slunečního boha Re, anebo je to jen elektromagnetické vlnění? Proč ještě dnes cítíme bázeň před jevy, jako je duha nebo prostý plamen svíčky?

Nekonečno, prostor a dimenze zdánlivě patří do matematiky od samého jejího počátku. Přesto se jich matematika chopila až na konci 19. století a teprve od 20. století jim věnuje samostatnou disciplínu – obecnou (množinovou) topologii.