Kniha se na příkladu Filmového studia Barrandov zabývá cenzurou v
Československu v letech 1962 až 1970. Na základě rozsáhlého archivního
výzkumu rekonstruuje základy filmového cenzurního systému.
Nakladatelství divadelní literatury Pražská scéna již v minulosti u nás knižně poprvé představilo několik zásadních divadelních a uměleckých fenoménů: nový cirkus, site specific, ekologické a šetrné divadlo (pod názvem Udržitelné divadlo).
Někdejší ředitel Divadla J. K. Tyla v Plzni Mojmír Weimann vzpomíná na své působení ve městě na soutoku čtyř řek. Čtenář se může vrátit do první poloviny 90. let, kdy ve společnosti zavládlo opojení z nečekaně nabyté svobody.
Vnímání krásy – vybrané japonské estetické koncepty / Obřad a scénování / Scénologie japonského prostoru k obývání / Energie slova v prostoru / Prostor a pohyb – síla tradic v japonském jevištním umění / Divadelní setkávání Japonska se Západem
Přední český filmový historik a univerzitní pedagog vydal do hájemství, v němž se pohybuje řadu let - v raných dějinách českého (československého) filmu. Kniha obsahuje texty z posledních deseti let, které se zabývají tématem "raného filmu".
Knihu O hercích a herectví píše zkušený divadelník. Spoluzakladatel a první umělecký šéf Činoherního klubu v jeho slavné éře 60. let, autor jedné z nejhranějších českých komedií Tři v tom, dramaturg, režisér a divadelní pedagog.
Jak se vvyvíjela poválečná podoba českého zábavněhudebního divadla? Všechno začíná v okamžiku, kdy výnosy ministra Zdeňka Nejedlého zbavily toto divadlo jednoho z jeho základních atributů – soukromopodnikatelského systému provozování.
