Autoři se zabývají všemi aspekty duchovního vývoje a velice rozumně a uvážlivě jeho zjevná pozitiva i možné následky překotného vyznávání určitých druhů duchovních aktivit.
Hlavním tématem monografie je ohledání možností, které přináší Husserlova fenomenologie pro anamnézu podstaty vzdělání v situaci jeho vbudování do manažerských a plánovacích struktur.
Rémi Brague nás přivádí k odmítnutí představy, podle níž moderní člověk žijící v „post-metafyzické“ době, která je kulturním dědictvím osvícenství, metafyziku nepotřebuje.
Studie se zabývá analýzou povahy vědy ve filosofických koncepcích minulého století. Autor vychází z toho, že dynamika kultury ovlivňuje postavení vědy, posuny v jejích společenských rolích, strukturu, život vědecké komunity.
Výsledky moderní evoluční biologie naznačují, že mravnost v lidských společnostech není jen nějakou konvenční „nadstavbou“, nýbrž navazuje na podstatné rysy všeho živého a rozvíjí je specificky lidskou kulturou.
Kolektivní monografie vychází z dialogu inspirovaného mezinárodní konferencí Dis/appearing, sleduje základní mediální operace objevování a mizení a zhodnocuje několikaleté česko-německé diskuse zaměřené na společná teoretická a filosofická východiska
Listopadový Protestant nabízí přehled Martina Šimsy Diskuse o české otázce, rozhovor s Áronem Tkadlečkem a Davidem Pfannem o problémech spojených s církevním investováním, poznámky k ruchu kolem Istanbulské úmluvy či televiznímu dokumentu Masaryk.