Není bezprostřednějšího aktu či události vědomí v naší každodenní zkušenosti, než samotný akt smyslového vnímání v našem vědomí prožívání a zakoušení sebe, druhých a světa.
Ne vždy je dobře rozuměno rozdílům ve filosofii Martina Heideggera před a po obratu (die Kehre) v jeho myšlení, a to včetně proměny chápání klíčového pojmu „das Dasein“ (pobyt) či užití pojmů nových, jako „das Ereignis“ nebo „das Gestell“.
Monografie Josef Hlouch: pastýř a homiletik je kritickou edicí dokumentů. Monografie se zabývá problematikou života českobudějovického biskupa Josefa Hloucha, jeho teologickým dílem a to včetně rukopisů.
Má-li věda za cíl poznání a ovládnutí světa, je umění především prostředkem poznání nás samých. Ba co víc, umožňuje nám nahlédnout, že každé poznání je v nějakém ohledu sebepoznání, jak to explicitně hlásá filosofie německého idealismu.
Text je volnou zkušenostní interpretací či adaptací původního krátkého textu Paramarthacarca o pouhých osmi verších kašmírského filozofa a tantrika Abhinavagupty.
Bibli přečíst to je věda, tato je přečtená do oběda! Sedmdesát dva obrázků z Nového zákona s verši a odkazy. Obrázky nakreslila jedenáctiletá Tereza podle vzoru různých biblických ilustrátorů.
Francouzská epistemologie představuje v rámci filosofie vědy zcela svébytnou myšlenkovou linii, k jejímž nejvýznamnějším autorům náleží Gaston Bachelard se svou teorií epistemologických zlomů, Georges Canguilhem se svými dějinami vědeckých pojm, ...
Kniha komentářů rav Jigala Ariela k biblické knize Ester. Publikace se skládá ze dvou hlavních části – česko-hebrejské bilingvy svitku Ester (v překladu rabína Karola E. Sidona) a komentáře rav Jigala Ariela (v překladu Jana Diveckého).
Zkušenostní překlad, re-aktualizace a re-interpretace původního krátkého textu kašmírského filozofa a tantrika Abhinavagupty, žijícího v 9. století v severní Indii.