Tato fotografická kniha vyšla poprvé koncem r. 1938 a jejím propagandistickým posláním bylo zaznamenat dobu „velkých změn“ - okupaci území mezi Železnou Rudou a Českým Krumlovem wehrmachtem. Dnes je syrově nemilosrdným dokumentem česko-německé historie.
O tom, jaká byla Šumava v dobách jejich dětství a mládí, vzpomínají její rodáci. Každý příběh je jako kamínek do mozaiky obrazu Šumavy před válkou, za války a po válce. Eduard Steun ve svém příspěvku Vznik a zánik samoty Steindl (U Matesa) píše, že j
Velmi podrobný plzeňský místopis, který volně navazuje na Plzeňsko-český slovník. Několik stovek hesel vysvětlí, proč se jednotlivé plzeňské lokality tak jmenují a kde leží.
Publikace vykresluje obraz ženy na Plzeňsku v druhé polovině 19. a prvním desetiletí 20. století. Autorka analyzuje postavení žen, jejich vzdělání, povolání či účast na společenském dění.
Druhý svazek projektu Dějiny města Plzně, který je zaměřen především na 19. století, je opět kolektivní monografií, na níž se podílelo 19 autorů tentokrát zejména z plzeňských paměťových institucí.
Kniha volně navazuje na velmi úspěšnou řadu „Tajemství šumavských vrcholů“ a zejména na publikace „Tajemství šumavských vod I.“ a „Tajemství šumavských vod II. Tento díl je zaměřen na šumavská jezera a slatě na obou stranách hranice.
