Stalinský plán přetvoření přírody, který byl v SSSR spuštěn na podzim roku 1948, zásadně ovlivnil také československý přístup k poválečné obnově a přestavbě přírody a životního prostředí.
Vyčerpávající studie o vzniku Rusi a následně Ruska podávávající též nástin teorie etnogeneze a pasionarity jako cyklického růstu a rozpadu energie etnických skupin, koncepce ojedinělé, v Česku doposud nepublikované.
Druhé číslo revue Paměť a dějiny se věnuje kulatému výročí „srpnové okupace“. Filozof a teolog Wolfram Tschiche ve vzpomínkově laděném textu píše o tom, jak ho události v Československu přiměly definitivně se vymezit vůči komunistickému režimu ...
Rok, do kterého právě vstupujeme, končí číslicí osm, což je v našem prostředí nabito nemalým symbolickým významem. O tomto pojednává další číslo Paměť a dějiny..
Předkládaná publikace představuje působení vojenské duchovní služby od nejstarších dob do roku 1919 a chce čtenáře seznámit s významnými postavami vojenského kléru a jejich prací v jednotlivých časových periodách.
Text se zaměřuje na duchovní základy české státnosti a smyslu českých dějin, k nimž se Československá republika zejména myšlením a jednáním svého klíčového zakladatele Tomáše G. Masaryka, jež vycházely z jeho pojetí české otázky.
Kniha je nejvýznamnějším dílem Oty z Freisingu. Zahrnuje dějiny světa od stvoření, biblické a starověké období (zde čerpal ze starších autorů, např. Orosia, Jeronýma či Eusebia), které dovedl až do své současnosti.
