Nejprodávanější tituly v roce 2019
světové dějiny

Oblíbený seriál pořadů Českého rozhlasu.

Inspirace antickou filosofií, zvláště sókratovsko-platónským momentem, se v díle Jana Patočky promítla do klíčového motivu „péče o duši“, který v různé podobě určoval jeho filosofii dějin od 30. do 70. let.

V České republice, Rakousku a na Slovensku jsme vyzpovídali několik desítek pamětníků, kteří vyprávěli o nacistické okupaci Československa - o soužití zdejších národností a rozpadu tohoto společenství.

Život dělnického vůdce a předáka sociální demokracie Josefa Hybeše byl v minulosti častokrát námětem historických i uměleckých zpracování.

Předkládané číslo Paměť a dějiny se věnuje válečnému období. Z článků čísla lze vyzdvihnout zejména studii Pavly Plaché Múzy v Ravensbrücku. V ženském koncentračním táboře Ravensbrück byly zakázány jakékoli kulturní aktivity.

Jak se v komunistickém Československu žilo menšinám? Studie ve třetím letošním čísle revue Paměť a dějiny ukazují, že odpověď musí mít více vrstev.

Nahlédněte do života prvního československého prezidenta ve výpravné publikaci. Tomáš Garrigue Masaryk je osobnost, která se nesmazatelně zapsala nejen do našich dějin. Tato unikátní publikace mapuje jeho život, ale i dobu, ve které žil.

O nejstaršímu synovi Karla IV. a Anny Svídnické se ví, že rád utíkal před povinnostmi na své hrady a raději lovil, či popíjel, než aby vládnul. Jak asi Václav vnímal sám sebe a svou vládu? Porovnával někdy své kroky s činy císaře Karla ?

Zříceniny hradů, tvrzí a zámků - severní Čechy je závěrečným dílem série knih o těchto památkách na našem území. Svým rozsahem je tato kniha nejobsáhlejší ze všech již dříve vydaných dílů.

Publikace přináší 21 rozhovorů s československými uprchlíky židovského původu, kteří se v letech 1939–1941 ocitli v sovětských pracovních či zajateckých táborech.