Autor vzpomíná na holocaust, který rozvrátil jeho rodinu, avšak nevěnuje se jen svým osobním zážitkům, ale popisuje vývoj v Německu od událostí těsně před válkou, za války, po jejím skončení a zejména v dalších poválečných letech.
V událostech exodu a exilu, tedy vyjití Izraele z otroctví v Egyptě a návratu z babylonského zajetí, nachází Deurloo ústřední poselství částí Starého zákona označovaných jako Zákon a Proroci.
Ve druhé části třídílné publikace „Jednotka určení SOS“ jsou shromážděny vzpomínky a hlášení přibližující události u praporů Stráže obrany státu na jižní Moravě, ve Slezsku a na Slovensku.
Chilský historik se ve své knize snaží vytvořit životopisný portrét generála Pinocheta bez apriorních ideologických východisek. Věnuje se represivní povaze režimu, ale také budování nové ekonomické struktury pod taktovkou mladých neoliberálních ekonomů.
Řeholní život v sázavském klášteře byl obnoven v roce 1622 a opatem byl za dramatických okolností zvolen Siard Falko. Toto období působivě zachytil ve svém textu opat Bohumil Vít Tajovský.
Sborník Židovská menšina za druhé republiky si všímá různých aspektů života Židů/židů během krátkého, nicméně velmi vyhroceného období, které bývá nazýváno druhou československou republikou (říjen 1938 až 15. březen 1939).
Kniha se detailně věnuje jedné z nejdramatičtějších krizí studené války, která byla vyvolaná znárodněním Suezského průplavu a vedla ke dvojí vojenské konfrontaci - sinajskému tažení Izraelců a britsko-francouzské invazi v Port Saídu.
