Hungaristka a překladatelka Simona Kolmanová přibližuje českému čtenáři na základě překladů tři významné osobnosti maďarské literatury 19. století – Mihálye Vörösmartyho, Jánose Aranye a Sándora Petöfiho.
Druhé rozšířené vydání knihy Naučím tě písničku obsahuje soubor textů a ilustrací k písničkám pro malé děti a v druhé části je další soubor písní (dalších 26 lidových písniček), jejichž texty jsou doprovozeny komiksy.
V reakci na básně Kláry Šmejkalové jsem zaslechl názor, že jsou o ničem. Nemyslím si to, i
když zmíněné „nic“ je pro jejich charakteristiku vcelku trefné. Nikoli však „o ničem“, ale
„z ničeho“.
Český výbor z básnické tvorby Krzysztofa Lisowského (1954), krakovského básníka, esejisty, redaktora, fejetonisty. Od svého debutu vydal na třicet knih, toto je jeho první česká knižní publikace, obsahující také četné “české” motivy.
Jan Vladislav psal svoji poslední básnickou sbírku Příběhy v letech 1997–2009. Jde o básně s epickou osnovou, tedy skutečně o příběhy, jež zachycují životy nebo výmluvné zlomky osudů velkých umělců – básníků, malířů, divadelníků, filozofů.
Autor, který se prosadil v mnoha literárních soutěžích a jehož básně byly otištěny v Hostu, Welesu, Psím vínu, H_aluzi, Protimluvu a řadě sborníků, přichází se svou očekávanou, vyzrálou prvotinou s názvem „Ptačí král“.
Milé děti, jsou dědečkové, a není jich jistě na světě málo, kteří se jednoho dne v minulosti probudí a mají zrovna čtyři roky. Zavolají na maminku a s hořkou rozkoší jí žalují: „Pluje loď, pluje loď na širém moři, je smutná, protože není doma.“
Záměrem autorky je hravým způsobem přivodit čtenáři zrychlený dech, inspirovat i pobavit. Můžete se červenat, ale nenechte svůj milostný život dojít k fádnosti a nudě. V básních s lehce submisivním zabarvením není nouze o překvapivé momenty.
Autorčiny sbírky vypovídají o boji s nemocí zvanou schizofrenie. Začala je psát koncem roku 2010. A spolu s nakladatelem F. Spurným se je podařilo vydat. Sbírky jsou ilustrovány autorkou.
