Dvaadvacet v češtině dokončených komedií V. K. Klicpery (1792–1859) inspirovalo Milana Šotka nejen k napsání hravé variace Mlynářova opička, ale také ke zkoumání klicperovského rezervoáru situací, postav a motivů.
Středověký japonský herec, dramatik a divadelní principál Zeami Motokijo sepsal během první třetiny 15. století řadu traktátů týkajících se herecké práce v divadle nó a hodnocení estetických kvalit představení.
Kniha je volným pokračováním úspěšného titulu Slavná světová filmová klasika a obdobně jako její předchůdkyně obsahuje rozšířené recenze na více než 100 filmových titulů.
Cílem tohoto sborníku je představit v českém kontextu subdisciplínu s názvem vizuální antropologie a přinést českému čtenáři alespoň část rozsáhlé diskuse o vztahu antropologie k vizuálním reprezentacím, především o vztahu antropologie a filmu.
Zkušený psycholog při zkoumání scénické - a především herecké - tvorby - využívá nástrojů vlastní profese, aby mohl z pozice scénologie zaměřené na scénické projevy v umění i v každodenním životě analyzovat klíčové problémy: spoluprožívání okolního dění.
Sborník příspěvků vytvořených k tématu 5. ročníku stejnojmenného filmového festivalu volně navazuje na první "průkopnický" svazek, který vyšel pod edičním vedením historika Petra Kopala v roce 2005 (nakl. Lidové noviny).