Antologie textů Zbyňka Havlíčka, Jany Krejcarové a Egona Bondyho, tří nepominutelných osobností poválečné české poezie a (zprvu undergroundové) kultury.
Sbírka básní je společným literárním debutem tří mladých výtvarníků. Kniha je uvedena leporelem čtrnácti "velkých postav" české literární scény, do níž se jistým rozměrem vřazují také zmínění debutanti.
Touha cestovat s mraky. A taky pocit, že stále nestíháme, že máme zpoždění za životem. Básnická prvotina Miroslava Bočka je čtením nejen do zamračeného dne – jsou v ní vzpomínky na babičku, na moře, chvíle osamění i naplnění.
Je čtvrtou, zatím poslední autorovou básnickou sbírkou o každodenních všednostech, jako o zázracích, které ani nevidíme, neslyšíme, necítíme, ale také o mnohém viditelném v neviditelném.
Tato sbírka je v kontextu současné české poezie pozoruhodným dílem hned z několika důvodů. Předně díky její schopnosti nastolit otázku po podobě spirituálního typu lyriky, který by byl adekvátní vůči současnému stavu kultury.