Dan Duta je básník, který kráčí svojí cestou s tím, že tato nemusí být zrovna příliš schůdná pro čtenáře a ctitele tradiční poezie. Jeho tvorbě nechybí humor a zejména notná dávka sebeironie.
Básně spojené s hudbou mají jedinečnou přitažlivost pro čtenáře i posluchače. K nim autor vybral výmluvné umělecké fotografie a součástí knihy je CD Motýl něhy uletí Renaty Drössler, která patnáct textů zhudebnila a nazpívala.
Plastické obrázky spolu s dvanácti veršovanými a pěti prozaickými texty hravě a s humorem provedou malé cestovatele životem ostrovanů i zvířat z ospalé vesničky jménem Jambiani.
Svazek přináší tvorbu z bouřlivého období ze sklonku první a druhé republiky, omezenou a problematickou tvorbu válečnou (redaktor Národní práce) a následně z krátkého období poválečného, kdy Jaroslav Seifert pracuje i jako editor (časopis Kytice).
Původním povoláním úředník, ergo básník se sekretářkou, též častý pasažér
letounu Erbas trý handrd a něco. Ale především Mircea Dan Duta, (nar. 1967) Rumun,
který svůj debut napsal v češtině a dokázal nám, že i počeštěný Rumun může
být básníkem.
V reakci na básně Kláry Šmejkalové jsem zaslechl názor, že jsou o ničem. Nemyslím si to, i
když zmíněné „nic“ je pro jejich charakteristiku vcelku trefné. Nikoli však „o ničem“, ale
„z ničeho“.
