Podkladem komentářů Květoslava Minaříka v Mahájánských textech je Hlas ticha. Helena Petrovna Blavacká (1831-1891), zakladatelka Theosofické společnosti, jej podle svých slov vybrala z Knihy zlatých předpisů.
Publikace z pera u nás velmi oblíbeného a čteného autora, tentokrát o strachu ve všech možných podobách: o strachu z nového, o tom, který ochromuje, o strachu ze zesměšnění, z neznámého v nás, ze zranění, z osamění, o strachu o naše vztahy.
Jak vyučovat filosofii mladé disidenty, kterým komunistický režim odepřel možnost získat vyšší vzdělání? Autor této knihy, někdejší disident, programátor a příležitostný politik, se pokouší uplatnit své zkušenosti při výuce na vysoké škole.
Plně informovaný pohled na svět (média v něm jsou určující, v negativním i positivním slova smyslu) mění společnost a sociální scénář - mění se pojmy demokracie, pravdy.
Tento text Átma Bódha (Uvědomění Já) je určený těm hledajícím, kteří hledají vysvobození, těm, kteří se dlouhotrvající vytrvalou duchovní praxí očistili od nečistot a dosáhli klidu mysli, prosté žádostí a tužeb.
Druhý díl studie souborně nazvané Věštění v antickém Řecku nese titul Tělo a sny a ve své první části přináší výklad věštebných technik soustředěných především na tělo, jež byly z velké části využívány nejen v antice, ale i později ve středověku.