Čím se bavili Plzeňané od poloviny 19. století do poloviny 20. století? Poutě, zábavy, šibřinky, průvody, kabarety, návštěvy cirkusů a zvěřinců, varietní představení, výlety do okolí. To vše hledal zvláště v dobovém tisku autor Ladislav Silovský.
Autorka velké obrazové publikace poutavým vyprávěním čtenářům přibližuje prožívání vánočního času v dobách minulých i současných v oblastech, které dobře zná. Převážnou část knihy tvoří ne příliš obvyklé, ale tradiční recepty vyzkoušené generacemi.
V Česku nenajdete místo, jako je Šumava – unikátní scenérie se zde prolínají s bohatou a pohnutou historií. Po stopách zapomenuté šumavské historie. Třetí a závěrečný díl dokumentární série.
Neváhejme a navštivme záhadná místa opředená pověstmi a tajemnými energiemi, vydejme se po stopách strašidel a duchů, přenesme se do časů starých Keltů a nahlédněme pod pokličku magických rituálů nacistů, kteří v tomto kraji zanechali svůj cejch.
Velmi podrobný plzeňský místopis, který volně navazuje na Plzeňsko-český slovník. Několik stovek hesel vysvětlí, proč se jednotlivé plzeňské lokality tak jmenují a kde leží.
O tom, jaká byla Šumava v dobách jejich dětství a mládí, vzpomínají její rodáci. Každý příběh je jako kamínek do mozaiky obrazu Šumavy před válkou, za války a po válce. Eduard Steun ve svém příspěvku Vznik a zánik samoty Steindl (U Matesa) píše, že j
Publikace vykresluje obraz ženy na Plzeňsku v druhé polovině 19. a prvním desetiletí 20. století. Autorka analyzuje postavení žen, jejich vzdělání, povolání či účast na společenském dění.
Podrobná historie jedné z nejvýznamnějších a nejznámějších plzeňských budov. Kniha popisuje její výstavbu, první vězně, zázemí věznice, ale také slavné útěky, známé politické vězně i její chmurnou historii – politické procesy z padesátých let.
