Sbírka Hádej, kdo jsem je druhou sbírkou mladého, talentovaného básníka Filipa Skoumala. Pojednává především o zamilovanosti a vztazích se ženami. Autor opěvuje jejich krásu, jindy bolestně křičí nad neopětovanou láskou, ...
Po úspěšných titulech Chodit po provaze je snadné (2011, Nejkrásnější kniha ČR 2012) a Plop! (2015), které vyšly s ilustracemi Jiřího Stacha, vydáváme tento rok Wernischovu sbírku básní s názvem He, he!
Sbírka Herbář k čemusi horšímu je něco mezi atlasem a skládkou. Vychází z nejistého pocitu, že básně se válejí jak pod placatějšími kameny, tak v agresivních i melancholických diskusích vážkařů, detektoristů a sběratelů achátů.
Výbor z Chrastinovy letité tvorby, který jako editor připravil Martin Reiner, vykazuje, jeden velice sympatický rys; čte se lehce, aniž v nás zanechává dojem banálnosti.
„Kavárna je tady kostel pro kuřáky!“ čteme v jedné z básní sbírky. Sylva Fischerová píše o městě, ve kterém se narodila a ve kterém od dob univerzitních studií žije.
Sbírka básní Oty Karse, se skládá z pěti kratších oddílů (Ro_zmlácená krajina, Má láska je kurva, Jardins, Cesta z Čech a Milenci noci), z nichž každý obsahuje několik básní, doplněných o autorovy lakoniky.
Dnes již legendární výpověď o temných letech drogových válek v ulicích kolumbijského Medellínu. Černá báseň v próze, kde smrt je nejen každodenním chlebem, ale i vytouženou potravou, vysvobozením.
