Kniha Dobrovolníkem v Africe vznikla jako přepis deníků dobrovolníka, který se vydal na humanitární mise pomáhat s adopcí na dálku a s projekty o. s. Bez mámy. Deníky převážně vykreslují aktivity a pocity dobrovolníka na zahraniční misi.
Obsáhlý román, jehož deset oddílů nese názvy kabalistických sefir, je napínavým příběhem odhalování rozsáhlého spiknutí, osnovaného po dvě tisíciletí nejrůznějšími tajnými společnostmi.
Druhý díl se odehrává v letech 1416 až 1425. Rodina Prokopů se rozrůstá a každý její příslušník hledá štěstí jinde; nacházíme je v Táboře, mezi umírněnými pražany, na straně Rožmberků i v řadách pronásledovaných řeholníků.
Je podzim roku 1918, poslední rok první světové války. Obyvatelé hlavního města Islandu, patnáctitisícového Reykjavíku, pozorují oblohu zbarvující se září ohně a plynů ze sopečných výbuchů.
Humorné vyprávění o trampotách starého dobráckého, ale poněkud nedůvtipného, Žida Modcheho a jeho hádavé, úzkostlivě čistotné, panovačné, lakomé, ale přesto všechno dobré, ženy Rézi.
Při psaní nejde o vydělávání peněz, o slávu, o randění, o sex ani o navazování přátelství. Nakonec jde vždycky o to, abyste obohatili život těch, kdo budou vaše dílo číst, a stejně tak i svůj vlastní.
Po třech dílech a jednom speciálu, přichází (jako obvykle) díl čtvrtý a nejlepší. Histrický ústaf odhaluje zajímavá tajemství známých historických osobností. Jsou to například Venuže, Buleslav I., kníže Jaromír nebo Jikra z Podebrat.