Nejprodávanější e-knihy - březen 2020
historické osobnosti

Panovnické rody od nepaměti provázely skandály, které se někdy dařilo před veřejností ututlat, nebo vyšly najevo až dlouho poté, co se odehrály. Mnohé z nich jsou ale dosud neobjasněné, což historiky neustále nutí k bádání a touze po vyřešení pikantností mocných. Ve čtrnácti příbězích se autor snaží poodhalit dosud skrytá zákoutí, domýšlet drobné nuance a pátrat pro příčinách a úmyslech historických osobností.

Ženy českých panovníků tvoří rozsáhlé téma, které dosud není historicky plně zhodnoceno. České kněžny a královny tak zůstávají stát ve stínu svých manželů a jen tu a tam se některé z nich vynořují z toku času jako výrazné osobnosti, jimž se skutečně dařilo významně ovlivňovat osudy Českého království.

Janu Žižkovi jsou věnovány další a další publikace, avšak na jeho nástupce Prokopa Holého je upřena mnohem menší pozornost. Známý a oblíbený autor historických knih Jan Bauer tento dluh ve výročním roce husitské revoluce napravuje.

Role tzv. šedých eminencí je v dějinách často nejen opomíjena, ale i nedoceněna, ačkoli je zpravidla jen dočasná. Tyto osobnosti obvykle stojí v pozadí politického a společenského dění, avšak navzdory tomu disponují možnostmi rozhodovat o důležitých otázkách, mnohdy mají ve svých rukou osudy celých národů.

Přestože nejmladší syn druhého českého krále Vladislava a jeho manželky Judity Durynské nepatří mezi nejznámější osobnosti českého středověku, nelze přehlédnout, že stál u zrodu královských Čech.

Pátrání po okolnostech smrti Jana Masaryka připomíná křižovatku slepých uliček. Ať už kriminalisté, historici a publicisté sledovali domněnku ministrovy sebevraždy, anebo se vydali po stopách a motivech vražedného činu,...

V knize Gottwald a jeho doba se autor snaží postihnout nejdůležitější okamžiky života „prvního dělnického prezidenta“ a dobrat se základního poznání – jak a proč Gottwald dospěl až do fáze prosazení komunistické totality, v níž idea třídního boje a třídní nenávisti sehrála tak děsivou roli.

Náš přední autor literatury faktu Miroslav Ivanov poutavě zpracoval osudy Jana A. Bati a jeho bratra Tomáše. Při psaní využil nových a do té doby neznámých dokumentů z osobního archivu Jana Bati, a mohl tak napsat o jeho pracovním nasazení, boji za lidskou spravedlnost, porážce a smutném konci…

S osobností Josefa Šárky (1918–2008) se pojí význačné mezníky boje proti totalitním režimům v Československu: 17. listopad roku 1939 a roku 1989.