Ani odstup sedmi desetiletí nezmírnil palčivou naléhavost otázek po smyslu náletu, který proměnil jedno z nejstarších středisek evropské kultury v moře sutin a zmařil desetitisíce lidských životů.
Autor ukazuje aspekty SS, které doteď nebyly široce známé: rituály SS, jak SS fungovaly jako obchodní
organizace a jak se klíčoví muži SS (Himmler, Heydrich, Eichmann a jiní) v SS chovali
a často stáli jeden proti druhému.
Kniha významného českého historika Jana Galandauera čtivě, ale současně zasvěceně přibližuje dějiny Národního památníku na Vítkově, tvořícího jednu z dominant Prahy.
Kanada je zemí, s níž Čechy pojí osudy tisíců emigrantů a jejíž obyvatelé se dodnes hrdě hlásí k ideálu otevřené, multikulturní společnosti. Tato kniha seznamuje čtenáře s jejími dějinami.
Publikace pojednává o transformaci společenských věd v Československu v období od konce druhé světové války do začátku takzvané normalizace se zřetelem na jejich politickou roli, jak se prosazovala především v politickém vzdělávání.
Kniha, která na příkladu Moravy v době ledové ukazuje, jak napínavá je paleontologická práce, čím vším se zabývají kvartérní studia a jaké, dosud neznámé, otázky bude nutné v budoucnosti řešit.
Kniha přibližuje osudy dvou důstojníků předválečné československé armády, pplk. (in memoriam) Ladislava Říhy (1916–1942) a plk. (in memoriam) Františka Vocetky (1913–1941), kteří po okupaci českých zemí tak jako řada dalších nesložili ruce do klína.
Autor zkoumá vztah středověkých lidí k zázračnu jako součásti soudobých náboženských a společenských představ, na příkladu Velšana Viléma Cragha, odsouzeného k smrti oběšením a následně zázračně vzkříšeného biskupem Tomášem z Cantilupe.
