Nejprodávanější Kniha - duben 2020
neobyčejné osudy

Rukopis knihy Ivana Jonáka vznikl mezi roky 2005 až 2011 při jeho několikaletém pobytu ve vězení, kde si odpykával trest za nájemnou vraždu své manželky.

9288 kilometrů. Tolik měří nejdelší železnice světa, transsibiřská magistrála. Na sklonku první světové války tuto legendární trať ovládli českoslovenští legionáři, kteří v Rusku bojovali za samostatné Československo a později proti bolševikům.

Autor začíná své vzpomínky popisem transportu do Terezína spolu se svými rodiči. Tehdy mu bylo 16 let. V Terezíně byli internováni několik měsíců, podmínky zdejšího života byly sice velice stísněné a těžké, ale proti jiným táborům méně vražedné.

Osvědčený vypravěč šlechtických osudů přináší jeden z pestrých příběhů exilu a návratu i se všemi jeho peripetiemi.

Vynikající dílo investigativní žurnalistiky získalo prestižní cenu Cornelia Ryana, kterou uděluje Overseas Press Club. Je to příběh násilného vzestupu a pádu Pabla Escobara, šéfa kolumbijského medellínského kokainového kartelu.

Max von der Grün se svým výrazně autobiografickým románem Dva dopisy Pospischielovi vrací ke svému vlastnímu dospívání na Tachovsku v období prvorepublikového Československa. Součástí knihy je i čtivý doslov s autorovým životopisem.

Poutavě a živě vyprávěný životní příběh Wolf-Dietera Storla, etnobotanika a člověka s živým vztahem k rostlinám, autora více než 20 knih, z nichž mnohé vyšly i v češtině.

Evě Mozes bylo deset let, když byla se svou rodinou poslána do Osvětimi. Zatímco její rodiče a dvě starší sestry byli posláni do plynových komor, Evu a její dvojče Miriam si vybral coby pokusné objekty muž, který byl znám jako Anděl smrti.

Autentický příběh dosud žijícího Bořivoje Bartoníčka, v době německého nacismu studenta a člena českotřebovské odbojové skupiny, který v naprosté izolaci strávil více než čtvrt roku v cele smrti, v těsném sousedství popravčí gilotiny.

Žít v cizině znamená boj, tvrdou dřinu, samotu i odvahu. Člověk se musí vzdát spousty věcí a obětovat se pro druhé. Své o tom ví i Kateřina Karolová, vítězka ankety Žena roku 2018.