V dobovém kontextu proměny epistemologického paradigmatu nám autor představuje dvě významné postavy renesanční skepse, ikonu tzv. politických realistů N. Machiavelliho a představitele křesťanského humanismu D. E. Rotterdamského.
Emil Filla se rozhodným způsobem zasadil o přijetí tří vůdčích směrů moderního umění v českém prostředí – expresionismu, kubismu a surrealismu. Zatímco jeho vztah k prvým dvěma byl již mnohokráte zhodnocen, poměr k surrealismu zůstává dosud otevřený.
Novela vychází ze scénáře stejnojmenného filmu, debutu režiséra Václava Matějky z roku 1970. Film s Petrem Čepkem v hlavní roli nemohl být tehdy do kin uveden. Nahota zůstala v trezoru a opožděnou premiéru měla až v roce 1990.
Kniha má 180 stran a naleznete v ní 25 komentovaných partií, na kterých jsem se snažil co nejvíce a především co nejpřehledněji (a samozřejmě také metodicky) ukázat základní myšlenky a principy související s touto typovou pozicí.
Fotografie jako bytostně hraniční fenomén osciluje na hranici pomíjivého a trvalého, dynamického a statického, zjevného a skrytého, vědy a magie, pravdy a fikce, dokumentu a monumentu, informace a věci.
Autor knihy zachytil historii své rodiny a rodiny své manželky Věry včetně početného příbuzenstva.
Opíraje se o svou paměť a řadu zachovaných dokumentů podává svědectví o konkrétních lidech od dávných předků obou rodin až po současníky.
Jak může přežít řeholnice v pasťáku? Jak se ošetřuje prezident? Jak hovořit o víře v dnešní době? Jaké to bylo, vstoupit za komunistů do tajné řehole? Může řeholní sestra sledovat MS v hokeji, pít pivo a být aktivní na Facebooku?
