Kniha je věnována nejsledovanějšímu období dějin Spojených států, k němuž vycházejí jen v USA desítky knižních publikací každým rokem. Nezabývají se jen válečnými událostmi, ale širším kontextem střetnutí mezi dvěma částmi Unie.
Šestý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje volně na Války proti králi. Název není náhodný, neboť Evropou od Pyrenejského poloostrova na západě až po Balkán a Uhersko na jihovýchodě se hnaly plameny války s nebývalou silou.
Když se japonské síly vylodily v lednu 1942 v blízkosti strategického přístavu Rabaul na ostrově Nová Británie, všem zúčastněným bylo jasné, že dalším cílem bude japonská izolace Austrálie, nebo dokonce invaze na tento kontinent.
Německá invaze do Polska (tzv. zářijová kampaň), která byla zahájena 1. září 1939 a na níž se podílel Sovětský svaz, měla za následek rozdělení původního polského území mezi Německo a Sovětský svaz.
Padesát kapitol formou reportáží, rozhovorů, kritických esejů a osobních reflexí přibližuje tragické chvíle bosenského lidu v letech 1992 - 1996 a sugestivně líčí příběhy sarajevských intelektuálů i všední starosti prostých obyvatel.
Kniha, zaměřená nejen na technické, ale i na taktické prvky zvládání jak různých brokových zbraní, tak i pušek na bázi Sa58, AK47 a AR15/M4, je doplněna více než pěti sty barevnými fotografiemi.
Tři pohnuté kapitoly ze života „obyčejného člověka“, třikrát v krátké době vtaženého do víru historických událostí, v nichž nakonec nesehrál roli jen zcela obyčejnou.
Publikace představuje vývoj třicetileté války v méně probádané oblasti českého Krušnohoří v období čtyřicátých let 17. století, tedy v době, kdy se tato hranice stala pro časté vpády nestabilní a nebezpečnou.
„Byla bitva, byla, tam u Solferina, teklo tam krve moc, krve po kolena…," zpívalo se u nás před sto padesáti lety. Italská bojiště byla vždy místy, kam generálové z Vídně rádi posílali pluky a prapory z českého království.
