Nesmysl provází člověka odjakživa. V životě, v kultuře, ve společnosti, v politice. V literatuře, zejména v poezii, ať té domácí, nebo překladové, má velmi pěknou a bohatou tradici, kterou není na škodu čas od času připomenout.
Očarovaný les je posvátným prostorem, jakousi říší stínů, v níž žijí podivné mytologické bytosti, až příliš podobné lidem. Stejně tak lesní bytosti a přízraky prožívají příběhy překvapivě podobné lidským.
Sbírka básní a krátkých próz "Píšu nesouvislé básně o diagnóze F.60.3". Poezie o boji s duševní nemocí, poezie o komplikovaných vztazích, psychoterapii, vyhrabávání se ze dna. Poezie přímočará, otevřená, drsná, vzpomínková, plná nadějí.
Básnická sbírka Příběhy přináší vedle retrospektivních, osobně laděných básní i texty-osobní dramata zpodobená třeba do vulkanických zemských pochodů (Zrození sopky).
Lukáš Pavlásek se ve své nové knize Racek a moře představí v nečekané poloze
romantického básníka a pozorovatele. Na svých cestách za prací komika si fotí svět
kolem sebe a hlavně píše básně.
Ve své druhé básnické knize se Jan Škrob zabývá napětím mezi skutečností a fikcí, rozbíjí stěny mezi různými světy skutečnými a neskutečnými až tam, kde toto rozdělení přestává dávat smysl.
Poezii docenta Emila Caldy lze zařadit ke tvorbě hravé, ironické, perziflážní, v tradici například „anarchopoezie“ Josefa Macha, Františka Gellnera, nedávno byly zveřejněny podobně laděné básně Jaroslava Haška.
Písničky, říkadla, koledy a další perly lidové slovesnosti včetně tradičních her nás provází jarem od prvních sněženek přes velikonoční svátky až po svátek sv. Jana. Ilustrace Jan Kudláček.