Lawlerova kniha je vyprovokována obtíží, kterou bolestně pociťuje řada lidí: papež František se pro ně stal obtížně srozumitelným. V úvodu knihy autor říká, že z počátku papeži velmi fandil a radoval se z něj.
Ať už vyprávění začíná slovy „Bylo nebylo…“, nebo „Na počátku bylo slovo…“, princip je stejný – začíná se odvíjet příběh o tom, co (možná) bylo, jak to všechno začalo, co přišlo potom.
Hlavním cílem knihy je představit paradigma teologického díla Matouše Chudého, jeho genezi a aplikaci ve vybraných oblastech jeho publikační činnosti, a to přesto, že mnoho z jeho života zůstává zahaleno tajemstvím a zřejmě nebude nikdy vysvětleno.
Dobrodružný a strhující svět Tolkienových děl nelze napodobit. Přitažlivá však může být i „výprava“ do myšlenkového světa tohoto autora, který do svých knih ukryl bohaté křesťanské poselství.
Vědomé a odvážné geopolitické, náboženské, intelektuální, ba i válečné stýkání se a potýkání s jinakostí představuje základní komponentu evropské a obecně západní identity.
Dom Samuel v úvodu této "rozpravy o prokazování milosrdenství" napsal:
Jako křesťan chci promluvit o tom, co nás oslabuje: naše chabá víra v křesťanskou rodinu, v níž děti vyrůstají a nalézají svou rovnováhu; ...
Jak může přežít řeholnice v pasťáku? Jak se ošetřuje prezident? Jak hovořit o víře v dnešní době? Jaké to bylo, vstoupit za komunistů do tajné řehole? Může řeholní sestra sledovat MS v hokeji, pít pivo a být aktivní na Facebooku?
